Tom of Finland 2 – Bikers

V tomto díle objevíme Tomovu fascinaci motorkáři v obrazech ze 40. až 80. let minulého století. Představa transsexuála jako jediného medializovaného předobrazu homosexuála byla pro Toma naprosto nepřijatelná. Nedokázal se smířit s tím, že by jeho ideální svět, plný muskulaturou obalených mladých těl atraktivních chlapců, měl být reprezentován jistou karikaturou homosexuála, a sice zženštilého, kýčovitě nalíčeného muže v silonkách a nevkusné paruce. I proto je jeho dílo zasvěcené dokonalým mužům. Mužům s vyrýsovanými svalnatými těly, přitažlivými tvářemi a proporčně nadlidskými penisy. Byť je sexualita v jeho práci zastoupena nejvíce, nejde pouze o jeho snahu zachytit syrový zvířecí pud. Z nezanedbatelné části vyjadřují jeho kresby také lidskou blízkost, něhu, vzájemné pochopení, romantiku a lásku mezi dvěma muži. Tak by se dala charakterizovat Tomova práce v průběhu pěti desetiletí, která věnoval aktivní tvorbě. Kresby byly (pro něj typicky) černobílé, sem tam barevné. Specifikem jeho mysli převáděným na papír je již zmíněná stylizace tělesných proporcí modelů. Tomovu práci tak lze bez velkých obtíží okamžitě identifikovat. Co se ovšem výrazně změnilo, je přístup veřejnosti k jeho dílům. Na počátku byly jeho kresby vystavovány pouze v místech souvisejících s předmětem kreseb, dnes se dostávají do muzejních galerií a dalších výstavních síní. Kritici přijali Tomovu tvorbu jako nedílnou součást gay kultury a jako jeden ze symbolů změny společenských norem – před třiceti lety porno, dnes umění. To, co z jeho kreseb a ilustrací čiší, je sdělení, že naprosto vše je normální a lidské, hodno tolerance a respektu.