V roce 2012 se součástí Nakladatelství Slovart stalo nakladatelství Brio. Nakladatelství Brio vydávalo ve spolupráci s předními spisovateli a výtvarníky nádherně ilustrované originální příběhy a sbírky pohádek pro děti od šesti do dvanácti let. Pro starší děti, mládež a dospělé Brio nabízelo sebrané spisy pohádek a bajek od renomovaných spisovatelů, doplněné o to nejlepší z klasické literatury celého světa. V této tradici pokračujeme také my v rámci stejnojmenné edice.
Jsme výhradní distributor nakladatelství TASCHEN pro Českou republiku
Ze soukromé prominentní školy jsou uneseny dvě děti. Již od první chvíle je jasné, že byl tento čin dlouho a důkladně plánovaný. Proč se ale únosce neozývá se svými požadavky? A půjde tu opravdu o peníze? Když konečně dorazí dopis s instrukcemi, jsou o tom již přesvědčeni všichni členové vyšetřovacího týmu. Jen mladý poručík Richard si stále není jistý. Má pocit, že se za pomyslnou oponou případu odehrává ještě něco jiného. Něco znepokojivějšího. Něco závažnějšího. Ale co může být zrůdnějšího než ohrožovat životy nevinných dětí? A podezření mladého poručíka kriminálky se potvrzuje ve chvíli, kdy je jedno z dětí nalezeno v zuboženém stavu ještě před předáním výkupného. Nic není, jak se původně zdálo. Následné události totiž roztáčejí kolotoč nepředstavitelných zvratů a odhalení, které sahají až do nejvyšších pater společenské smetánky a nezůstanou bez následků ani pro mladého kriminalistu.
Přiznávám, že Jan Pavel je přímo literární jméno. Tím ovšem pozitiva této detektivky končí. Od detektivova jména Richard Roman (náhodička...), přes Richardovo (nebo Romanovo) postřehy (V nemocnici to bylo cítit dezinfekcí, ve sborovně jsem nebyl od školy) až po nekonečné výčty a popisy toho, co novodobý León Clifton snědl, se jedná o povrchní klišé připomínající pitomoučké a přímočaré scénáře televizních seriálů (Expozitura, Kobra 11). Za povšimnutí stojí, že policejní vyšetřování ABSOLUTNĚ nic neovlivní a že pachatel je jasný od strany 50 (pokud zná čtenář anotaci, tak i dříve), takže, když se naprosto dobrovolně a zbytečně přiznává, moc jsem chtěl knihu zahodit. Konec z tropického ráje plného teroristů je už opravdu WTF moment. Chvílemi je cítit inspirace Jonem Nesbo a za to by autor zasloužil pochvalu za snahu, kdyby celá kniha kvůli počtu kapitol (52!!! na 240 stran = 30 stran prázdného papíru) a enormnímu množství překlepů a chyb, nepůsobila jako komerční kalkul. Je možné, že pan Pavel je vynikající básník, ale to já se již nedozvím. Za obálku rozhodně pochvala = nechal jsem se napálit.
V jednom se s panem Fárou (pokud někdo takový existuje) shodnu – obálka je parádní. Ale podle polopravd a nesmyslů pisatel knihu zřejmě ani nečetl. A jeho agresivní a „nadřazenecký“ tón je spíše politováníhodný.
